GeoWeb

geologický informační server
Skok na navigaci
GeoWeb > Geologické články > Geologie > Velká křídová záplava

Velká křídová záplava

V období svrchní křídy byla celá naše planeta postižena výrazným zvýšením mořské hladiny. Zaplavena byla velká území včetně části území naší republiky. Článek se věnuje sledu usazenin, který se u nás po záplavě dochoval.

Naše území prošlo v průběhu geologické historie pestrým vývojem. Několikrát se stalo například dnem moře. Naposledy byly Čechy (nikoliv Morava) zality mořem ve svrchní křídě - to když došlo ke globálnímu vzestupu mořské hladiny přibližně o první stovky metrů (údaje se různí 100 - 300 m). Takovéto události kdy stoupne hladina vody a postupuje na pevninu se nazývají jako transgrese. Tato globální událost je připisována zrychlení rozpínání zemské kůry a s tím souvisejícímu zdvihu středooceánských hřbetů (v nich vzniká nová oceánská zemská kůra), což mělo za následek zdvih hladiny. Hladina oceánu stoupala již od spodní křídy a její vzestup se ještě více zrychlil na počátku svrchní křídy (přibližně před 100 miliony let). Tato transgrese je sledovatelná i na území naší Republiky což byla jedna z mnoha oblastí, které byly zatopeny. Největším prostorem, který byl v Čechách zalit mořem byla česká křídová pánev. Rozprostírá se od Drážďan až na severozápadní Moravu a její původní rozsah byl mnohem větší než jeho zbytek, který je patrný na geologické mapě v dnešní době. Česká křídová pánev propojovala rozsáhlé evropské kontinentální pánve na severozápadě s oceánem pojmenovaném jako Tethys na jihovýchodě (sedimenty, které se v Tethydě usazovaly byly později Aplinským vrásněním vyzdviženy a vrásněny).

Sled sedimentů české křídové pánve:
Sled sedimentární výpně české křídové pávne je celkem rozmanitý a proto byl rozdělen do několika jednotek - souvrství. V článku ještě používám názvy jednotek, které jsou součástí stupňového dělení. Stupňové dělení je mezinárodní a dělení podle souvrství je lokální (podle místního vývoje sedimentárního sledu). Hranice souvsrství nemusí odpovídat hranicím stupňů a v jednom stupni může být stanoveno více souvrství. Aby bylo alespoň trošku jasné jak to je přikládám tabulku:
Rozdělění křídy
OddělěníStupeňSouvrství
svrchnímaastricht
campan
santonbřezenské, merboltické
coniacteplické, březenské
turonbělohorské, jizerské, teplické
cenomanperucko-korycanské
spodníalb
apt
barren
hauteriv
valangin
berrias
(tam kde nejsou souvrství uvedena nejsou v daném stupni v české křídové pánvi sedimenty)

 , , , , ,Nejnižší jednotkou české křídové pánve je perucko-korycanské souvrství, které odpovídá stupni cenoman a dělí se na dva členy: Perucké vrstvy tvoří zatím více méně kontinentální sedimenty (usazeniny z řek, jezer atd.) ale korycanské vrstvy již vystihují mořskou transgresi a jejich typickou horninou jsou pískovce.
 , , , , ,Další jednotkou je bělohorské souvrství, které vystihuje další etapu prohloubení a rozšíření mořského prostoru. Na bázi se často vyskytuje poloha glaukonitických jílovců s hlízami fosfátů, jejichž přítomnost je možná díky velmi pomalé (kondenzované) sedimentaci (za dlouhý časový úsek se vytvoří jen malá vrstva sedimentu). Pro toto souvrství jsou charakteristické slínovce a opuky (kromě oblastí, kde byl do pánve přinášen písčitý materiál - tam vznikly pískovce).
Nadložní jednotkou bělohorského souvrství je jizerské souvrství, které také odráží další etapu svrchnokřídové transgrese. Typické jsou vápnité jílovce, slínovce a opuky a v místech přínosu písčitého materiálu vznikali pískovce.
 , , , , ,Teplické souvrství je další jednotkou ve vrstevním sledu České křídové pánve a představuje její největší rozsah - tzn. byl maximální stav hladiny. Tomu odpovídají i monotónní slínovce, jen při okraji pískovce. V osní části pánve vznikaly vrstvy rohatecké (jednotka vymezena jako člen uvnitř souvrství). Jedná se o opuky, které mají některé vrstvy prokřemenělé (zdrojem křemenné hmoty mohly být kostry křemenných živočišných hub).
 , , , , ,Další jednotkou je březenské souvrství. Tou dobou bylo v centru pánve stále hlubší a klidnější prostředí a tak sedimentovaly vápnité jílovce a slínovce, ale ve svrchní části přibývají pískovce - nastává postupné změlčování a ústup moře - regrese. V tomto souvrství je vyvinuta i tzv. přechodní facie (např. v Českém středohoří). Vyznačuje se střídáním vápnitých jílovců a prachovců s vložkami pískovců. Pískovcové vložky vznikly nejspíše za velkých mořských bouří. Toto souvrství bylo již velmi výrazně erodováno.
 , , , , ,Merboltické souvrství je nejmladší - poslední jednotkou české křídové pánve a vystihuje regresní fázi. Jedná se o denudační zbytek (většina byla erodována) ležící v podloží vulkanitů, díky kterým byl uchráněn. Je tvořeno pískovci a na zkameněliny je toto souvrství chudé.

Tento sled vrstev zachovala zmíněná záplava na našem území a v něm hojnost zkamenělin (až na merboltické souvrství). V těchto usazeninách byla také nedávno nalezena první česká kost dinosaura, která měla znaky po útoku žraloka. O místě jejího původu můžeme však jen spekulovat.

Příbojová facie
V této facii lze zastihnout vývoj perucko-korycanského a bělohorského souvrství v místech přilehlých ke skalnatému pobřeží či ke skaliskům tvořícím ostrovní elevace (=vyvýšeniny), kde se v dosahu mořského příboje tvořily hrubé slepence s opracovanými bloky tvrdých podložních hornin a vápnité sedimenty tvořící mezerní hmotu slepenců a vyplňující kapsy skalního podkladu. Na příbojovou fácii jsou vázány různé zkameněliny, dokonce se přímo na bloku z podloží nalezly schránky ústřic - ty byly k bloku pevně přisedlé.

Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy. Její trvání se odhaduje na 10 milionů let a jedná se o největší transgresi ve fanerozoiku (od počátku kambria do recentu). Ústupem moře české křídové pánve definitivně opustilo moře oblast Čech a vývoj do dnešních dob zde byl pouze kontinentální.

Doporučuji se podívat jaké oblasti světa podlehly vodě - na serveru PALEOPROJECT www.scotese.com, kde jsou k vidění paleogeografické rekonstrukce Země v průběhu geologické historie
Pohled na Zemi v době záplavy
Pohled na Zemi v době křída/terciér

FOTOGRAFIE

Cihelna Bažantnice (Praha Hloubětín)
Kontinentální sedimentace, která ve skále nahoře přechází do pobřežní - tidální (přílivo-odlivová) plošina


Cihelna Bažantnice (Praha Hloubětín)
Sedimenty tidální plošiny - střídání jílovců a pískovců (záběr cca. 7cm)


Lobečská skála
Transgrese křídových slepenců na karbonské sedimenty


Zákrut silnice v Lobči
Transgrese křídových slepenců na karbonské sedimenty


Červené Pečky u Kolína
Cenomanské pískovce s hojnými ústřicemi Rhynchostreon suborbiculatum


Kladno Cikánka
Cenomanské plážové pískovce


Velim
Kapsa v horninách kutnohorského krystalinika zaplněná sedimenty bělohorského souvrství


Velim
Sedimentární výplň kapsy - na bázi je možné najít glaukonit a fosfáty - kondenzovaná sedimentace


Kutná Hora - Na Vrškách
Příbojová fácie


Kutná Hora - Na Vrškách
Příbojová fácie


Literatura:
  • Chlupáč, I. (2002): Geologická minulost České republiky. ACADEMIA Praha.
Autor: Pavel Bokr
Datum: 2003-11-30 15:20:39
Prohlížení geologických map on-line
Geologické mapy ČR on-line

Provoz stránek sponzorují:










Top Geo Group
G-Consult
GeoWeb © 1999 - 2014 Pavel Bokr, kontakt info zavináč gweb tečka cz Navštivte: Lechat Interactive Webdesign