Jak začít se sběrem fosilií

Tato stránka by měla být návodem pro začínající sběratele fosilií, takže pokud už nějaké zkušenosti máte, je zbytečné tuto stránku číst.

Vybavení
Na valné většině lokalit budete k sběru fosilí potřebovat nějaké náčiní. Pro začátek by mělo postačit kladívko (nejlépe geologické, ale je možno pužít zednické či jíné), palička, majzlík, lupa, vata, noviny a batoh. Postupem času zjistíte sami co je ještě potřeba jako např. lopatka, krumpáč a další náčinní. Časem také pochopíte na jaké lokality brát jaké náčiní. Také není od věci lokality fotograficky dokumentovat.

Vlastní sběr
Pokud chceme fosilie nalézt, musíme se vydat do míst, kde je výskyt fosilií pravděpodobný. Musíte se tedy vydat do míst, které jsou tvořeny usazenými horninami tj. např. jílovci, břidlicemi, prachovci, křemenci, pískovci, vápenci atd. Těžko bychom hledali fosilie v horninách přeměněných či dokonce vyvřelých. Je dobré si pro začátky vytypovat dobré lokality, o nichž si zjistíme základní informace. Ty lze získat z literatury např. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Informace o některých lokalitách naleznete také na internetu na Seznamu lokalit či na stránkách jiných autorů. Také není od věci zjistit si zda je lokalita chráněna a jak. U některých lokalit je chráněn jen profil a v suti je sběr povolen. Fosilie sbíráme v odkyvech a to jak v přirozených (skály, zářezy vodních toků atd.) tak umělých (zářezy liniových staveb, výkopy, lomy), kde je nutno dbát zvýšené opatrnosti a riskantním úsekům se raději vyhýbat.

Uchování fosilií
Z nasbíraných fosilií tvoříme sbírku, ve které každá fosilie zaujímá své místo, a proto musí být opatřena několika údaji a to především: názvem fosilie (rod a druh), místem nálezu (lokalitou), souvrstvím a stářím. Dále lze připojit údaje o okolnostech nálezu, datu nálezu, kdo fosilii nalezl atd. Tyto údaje napíšeme na etiketu (vhodný formát 60x40 mm). Řazení fosilií do sbírek je možno provádět více způsoby. Například podle stáří. To znamená, že dělíme fosilie podle útvarů, stupňů, souvrství, členů popř. dalších nižších jednotek. Nebo můžeme sdružovat k sobě fosilie z jednotlivých lokalit, čimž získáme přehled o fosilních společenstvech na jednotlivých lokalitách. Pak lze také fosilie řadit podle biologické příslušnosti k různým živočišným skupinám. Tyto způsoby lze různě propojit jako například řadit fosilie podle útvarů, stupňů, souvrství popř členů. Fosilie z téhož souvrství popř členu dále řadit podle lokalit a fosilie z téže lokality dále řadit biologicky. Pokud jsme si tedy vyhotovily etikety a zvolily vhodný systém řezení sbírky, můžeme fosilie vkládat do krabiček různých velikostí a dle systému řadit do sbírky. Také není od věci mít evidenci fosilií ve sbírce. To lze provést třeba tak, že na fosílii napíšeme registrační číslo (nejlépe ze spodu nebo tam kde by nepůsobilo rušivě), potom si vyhotovíme kopii etikety na kterou napíšeme registrační číslo fosilie. Z těchto kopií si uděláme kartotéku řazenou dle nějakého systému. Tato kartotéka má výhodu v tom. že když se ztratí původní etiketa tak se nic neděje. Také je možné mít evidenci v počítači. K tomu je možné využít program, který naleznete zde.

Preparace fosilií
Než ale fosilie zařadíme do sbírky je nutné je nějak upravit (omýt, zmenšit, preparovat atd.) Fosilie nejprve očistíme např otřeme hadříkem či omyjeme (pokud bychom tím riskovali zničení fosilie pak raději nemýt). Také se někdy stane že bude část fosilie překryta horninou. V tomto případě musíme preparovat (odkrýt celou fosílii). K preparaci se používají tyto pomůcky: dlátka z oceli, malé kladívko, lupa, popř štětec. Jako podložku využijeme pytlík z režné látky naplněný pískem. Při preparaci nejprve zjistíme orientaci fosilie v hornině, dále usoudíme jak velký kus horniny fosilii zakrývá a poté již započneme s preparací. Uchopíme dlátko tak, že dláto je sevřeno v dlani. Na obouch koncích dlaně část dláta přečuhuje. V této pozici držíme dláto asi pod úhlem 20 - 30 stupňů a údery kladívka otloukáme nežádoucí horninu. Při preparaci se může fosilie poškodit, zejména začínajícím sběratelům se bude asi zpočátku stávat, že fosílii rozbijí, ale později se v preparaci zdokonalíte a riziko poškození bude nižší.
Preparace se také dá provádět chemicky a to u hornin, které jsou dobře rozpustné v rozpuštědlech, ale fosilie musí být vůdči rozpuuštědlu odolnější než samotná hornina. Pokud má hornina a fosilie tyto vlastnosti můžeme přistoupit k samotné preparaci: zvolíme vhodný vhodný roztok, který horninu rozpouští (záleží na druhu horniny např vápenaté horniny HCl + voda, u některých jílů stačí kyselina octová).Horninu s fosilií ponecháme v lázni až do doby, kdy bude fosilie vypreparovaná. Poté ji vyjmeme z lázně, omyjeme proudem tekoucí vody a je hotovo.

Konzervace a lepení fosilií
Konzervaci provádíme u fosilií, kde hrozí jejich samovolné poškození. Dnes se používá lepox, epoxidové tmely, akryt ředěný acetonem, resolvan ředěný acetonem nebo disperkol ředěný vodou. U porézních hornin lze též použít herkules zředěný ve vodě.
Při rozbití fosilie nám nezbývá nic jiného než fosílii slepit. Dají se použít lepidla jako např. kanagon, dvousložková lepidla Epox CHS I200, lepox, ale nám se nejvíce osvědčil herkules nebo vteřinová lepidla.

Tento text z vás neudělá zkušené sběratele, ale pomůže vám se vyvarovat některých zbytečných chyb v začátcích. Mnoho zdaru při sběru fosilií vám přejí autoři.

Autor: Pavel Bokr, Pavel Dvorský
Datum: 2003-11-30 16:33:58