Moravské lokality

Vrbno pod Pradědem - Suchý vrch

Nalézají se zde nejstarší devonské zkameněliny na moravě. V suti spodnodevonských křemeců pod vrcholem Suchého vrchu se vyskytují především deformovaná jádra a otisky ramenonožců (Hysterolites primaevus, Tropidoleptus carinatus) některých mlžů (zejména rodu Grammysia), korálů deskastých (Pleurodictyum problematicum), tentakulitů (tentakulatis grandis) aj.

Adamov - Josefov

Za bývalou hutí ve směru na Křtiny je po levé straně silnice antiklinální ohyb přímé vrásy. Za touto vrásou můžeme v černošedých devonských vápencích objevit zkameněliny brachiopodů rodu Bornhardtina. V odkryvu poblíž bývalého lůmku u vývěru Jedovnického potoka jsou v devonských vápencích koráli drsnatí, stromatopory (rody Actinostroma, Amphiopora) a schránky brachiopodů. Další naleziště devonské fauny je v suťovém svahu za jeskyní Kostelík. Nejčastěji se zde vyskytují amfipory (Amphipora ramosa), koráli drsnatí a deskatí.

Křtiny

Poblíž rozsypané skály (Jeskyně lidojedů) se v zákrutu silnice směrem na Adamov nachází skalní útvary, které obsahují devonskou faunu - stromatopory (zejména rody Hermatostroma a Actinostroma).

Lažánky

V devonských vápencích nad vesnicí (lažánecký žleb) byly nalezeny amfipory.

Olomoučany - Máchův pomník

Pod Máchovým pomníkem je lom v devonských vápencích. Objevují se zde lumachelly brachiopodů (zejména Bornhardtina), ojediněle i amfipory.

Brno - Hády

V lomu V džungli jsou těžbou odkryté devonské a spodnokarbonské vápence se stromatoporami a koráli drsnatými, s brachiopody (Lingula) a mlži (Posidonia). Růženin lom je v současné době těžebně propojen s lomem V džungli. V devonských vápencích můžeme objevit stromatoporovou a amfiporovou faunu (rody Syringostroma, Amphipora). V Lesním lomě za Klajdovkou můžeme najít v devonských vápencích dírkovce, trilobity a konodonty.

Čelechovice

Jednou z nejvýznamějších paleontologických lokalit Čech je Růžičkův lom u Čelechovic na Hané. Na této lokalitě byl poprvé v českých zemích zjištěn devon a to ještě za života J. Barranda, tedy v době, kdy starší paleozoikum středních Čech bylo řazeno do siluru. V opuštěném lomu jsou faunisticky nejbohatší tzv. červené vrstvy, náležející střednímu devonu. Tyto uloženiny poskytují velké množství rozmanité fauny zejména stromatopor (rody Actinostroma, Trupetostroma, Amphipora), korálů deskatých (Favosites), heliolitů (heliolites porosus), korálů drsnatých (rody Keriophyllum, Moravophyllum, Acantophyllum, velmi vzácně Calceola), ramenonožců (rody Bornhardtina, Davidsonia, Uncinulus). Mnohem vzácnější jsou trilobiti, mlži, břichonožci, mechovky aj.

Březina u Ochozu

Na polích při východním okraji obce se objevují úlomky tzv. březinských břidlic (spodní karbon). Na nich bývají otisky především trilobitů, ale i brachiopodů a goniatitů.

Luleč

Nedaleko mlýna (známého pod jménem Chobot) je lom s písky spodního badenu. Kousek od lomu jsou po pravé straně silnice výchozy spodnokarbonských břidlic. Často se zde objevují otisky mlže druhu Posidonia becheri a stopy po červech rodu Crossopodia. Vzácně se vyskytují i goniatiti, trilobiti a liliice. Flóru zastupují listy kapradin.

Nové Těchanovice

V údolí řeky Moravice poblíže obcí Nové Těchanovice a Zálužné (severozápadně od Vítkova) se nacházejí staré štoly a haldy po těžbě pokrývačských břidlic moravického souvrství (spodní karbon). V tmavošedých jílovcích a prachovcích se vyskytují zejména mlži rodu Posidonia becheri, z hlavonožců goniatiti (např. druhy Goniatites striatus, Nomismoceras vittiger) a taktéž zbytky suchozemských rostlin (např. plavuně rodu Lepidodendron, přesličky rodu Asterocalamites, kapradiny rodů Sphenopteridium, Diplotmema, Sphenopteris aj.)

Kyjovice

V nejvyšší části spodního karbonu u obce Kyjovice (západně od Ostravy) leží lokalita Bártův mlýn. V opuštěném lůmku na břidlice (a na přilehlých haldách) na levém břehu říčky Seziny, které náležejí kyjivickému souvrství, se nejčastěji vyskytují drobní mlži (druhy Posidonia corrugata, Selenimyalina laevis, Palaeonielo luciniforme aj.) goniatiti (Sudeticeras stolbergi), méně ramenonožci, loděnkovití hlavonožci a vzácně trilobiti. Hojnější jsou rostlinné zbytky (např. stonky přesliček rodů Asterocalamites, kapradinovité listy rodů Sphenopteridium, Lygnopteris, Rhodopteridium aj.)

Ostrava - Koblov

Zkameněliny produktivního svrchního karbonu hornoslezské pánve (jejíž černé uhlí na našem území těží hlubinné doly ostravsko-karvinského revíru), můžeme sbírat v podstatě jen na odvalech jednotlivých dolů. Vyjímku představuje jedinečný odkryv produktivního karbonu na úpatí Urxova vrchu (Landek) v Ostravě - Koblově. Zhruba 150 m proti proudu od soutoku řek Ostravice s Odrou (na levém břehu Odry) jsou odkryty jílovce mořského patra Nanety v nejvyšší části vrstev petřkovických (spodní část ostravského souvrství). V navětralých jílovcích mořského původu se nejčastěji vyskytují skulpturní jádra drobných mlžů (např. druhy Anthraconeilo oblongum, Phestia stilla, Polidevcia attenuata), břichonožců (Euphemites sudeticus) a ramenonožců (Lingula mytiloides) apod.

Na haldách a odvalech činných dolů ostravsko-karvinského revíru můžeme sbírat nebo od horníků obdržet jak zkameněliny živočišného původu tak rostlinné zbytky. Zkameněliny bezobratlých mořských živočichů se však vyskytují jen v uloženinách ostravského souvrství (v dolech ostravské, petřvaldské a jižní části revíru), neboť toto souvrství vedle uhlonosných kontinentálních uloženin obsahuje i mořské vložky.

K nejčastějším faunistickým nálezům v jílovcích mořského původu patří zejména schránky mlžů (rody Anthraconeilo, Nuculospis, Palaeoneilo, Posidonia, Polidevcia aj.), břichonožců (rody Euphemites, Straparollus, Glabrocingulum), goniatitů (Sudeticeras, Cravenoceratoides), ramenonožců (Lingula, Pleuropugnoides, Plicochonetes, vzácněji trilobita rodu Paladin aj.

V prachovitých jílovcích sladkovodních uloženín ostravského souvrství se hojěji vyskytují pouze sladkovodní mlži (rody Carbonicola, Naiadites, Porubites).

Rostlinné zbytky jsou velmi pestré. Z plavuňovitých se běžně nacházejí zbytky kořenů (rod Stigmaria) a kmenové části (rod Lepidodendron). Přesličkovité rostliny jsou zastoupeny zbytky kmenů a větví (rod Asterocalamites v nejnižší části ostravského souvrství, rod Mesocalamites ve vyšší části), z bylinných typů se zde vyskytuje rod Sphenophyllum. Hojné jsou též vějíře listů kapradinovitého typu (rody Diplotmema, Lyginopteris, Alethopteris, Pecopteris aj.).

V nadloží karvinského souvrství (v karvinské části revíru) mořské uloženiny chybějí, stejně jako mořské zkameněliny. Faunistické nálezy jsou vzácné. Pocházejí ze sladkovodních prachovitých až písčitých jílovců. Nejčastěji se jedná o mlže rodu Curvirimula, případně o drobounké schránky skořepatců. Rostlinné zbytky jsou však hojné a z větší části obdobné jako v podložním ostravském souvtství. K plavuňovitým rodům Stigmaria a Lepidodendron přistupuje rod Sigillaria. Z přesličkovitých jsou hojné zbytky větví a kmenů (rody Calamites a Stylocalamites), listy (rod Annularia) a též bylinné typy (rod Sphenophyllum). Z listů kapradinovitého typu dominují rody Sphenopteris, Alethopteris, Pecopteris, Lonchopteris, Mariopteris, Neuropteris aj. Podřizeně se též vyskytují zbytky nahosemenných rostlin (např. listy rodu Cordaites).

Neslovice - Rybičková skála

Rybičkovou skálu na svahu kopce Konvíz tvoří permokarbonské sedimenty boskovické brázdy. V odkryvu vystupují zejména tmavé břidlice a arkózy. Místy jsou odkryty fosiliférní polohy uhelných lupků. Na vrstevních plochách břidlic nacházíme otisky rostlin rodů Calamites, Walchia, Neuropteris. V uhelných lupcích se vyskytují otisky skelnošupinatých ryb rodu Palaeoniscus. (Podle těchto nálezů byl skalní útvar pojmenován.)

Oslavany - odvaly dolu Nosek

V permokarbonských bituminósních lupkových břidlicích nacházíme otisky kapradin, přesliček a plavuní. Nejčastěji se vyskytují rody Callipteris, Pecopteris, Sphenophyllum, Sphenopteris, Annularia.

Bačov u Boskovic

Proslulé naleziště permských krytolebců v lomech u silnice z Podolí do Pastviska. V břidlicích se objevují zejména krytolebci rodů Discosauriscus, Melanerpeton, ale i ryby rodu Palaeoniscus a jehličnaté rostliny rodu Walchia.

Veverská Bitýška

Podél silnice na Chudčice a v zářezu bývalé železniční vlečky Veverská Bitýška - Kuřim vystupují permské jílovce a pískovce. Jílovce obsahují flóru - walchie, nejčastěji fragmenty větévek s jehličkami.

Mikulov - Turold

V opuštěném lomu na Turoldu najdeme jurské vrstvy (převážně vápence) s faunou ježovek, ramenonožců, měkkýšů, ojediněle i knoflíkovité zuby kostnaté ryby rodu Lepidotus. V nejvyšší části lomu diskordantně spočívají vrstvy svrchní křídy.

Brno - Hády

Ostrůvek jurských vápenců se nachází blízko vrcholu Hádů jako denudační zbytek na devonských vápencích, ve kterých se objevují články stonků liliic.

Brno - Stránská skála

Stránská skála leží na jihovýchodním okraji Brna. Je to denudační zbytek vápenců jurského stáří. Na lokalitě můžeme nalézt šestičetné koráli, amonity, belemnity, v rohovcích jsou otisky ostnů ježovek rodu Cidaris, články stonků lilic (rod Pentacrinus) i zástupci mlžů a břichonožců. Chráněný přírodní výtvor.

Tyto lokality jsou vypsány z publikace Zaniklý život na Moravě od autorů Jaroslava Říhy a Jiřiny Uhrové. Vydalo Moravské zemské muzeum v Brně v roce 1990. V části týkající se lokalit je jich popsáno 44. Časem se to pokusím dopsat.

Autor: Pavel Bokr
Datum: 2003-11-30 17:53:31