GeoWeb

geologický informační server
Skok na navigaci
GeoWeb > Geologické články > Geologie > Mesozoikum - druhohory

Mesozoikum - druhohory

Charakteristika druhohor a popis druhohorní fauny včetně dinosaurů a flóry.

TRIAS
Spodní ani svrchní hranice nebývají vždy ostré. Rozeznáváme 2 typy triasových usazenin: germánský a alpský vývoj. Trias v germánském období je tvořen usazeninami pevninskými, mořskými, lagunárními i brakickými. Tyto vrstvy mají mocnost jen maximálně několik set metrů. Tyto sedimenty se usazovaly v oblastech střídavě zaplavovaných mořem. Naproti tomu trias alpského vývoje se ukládal pouze v mořích. Zde vznikaly mnohem silnější vrstvy vápenců a dolomitů než u germánského vývoje. Gondwana ztratila své zalednění a začala se rozdělovat. Podnebí bylo vyrovnanější než v permu, celkově se však oteplilo. V severnějších a jižnějších oblastech se začaly šířit pouště, kde se ukldaly specifické typy sedimentů : různé soli a laterity.

JURA

V juře se šířily mořské záplavy a zatopily tak mnohé oblasti, v Evropě z moře vyčnívaly trosky kaledonského a hercynského pohoří, mezi nimi vznikly četné pánve mělkých moří. Ve střední juře dokonce vniklo moře na území Českého masívu, do severních Čech na Moravu a do Polska. Koncem jury způsobilo nové vrásnění (v Evropě - mladokimerské, v Americe - nevadské) ústup moře a vznik nových pásemných pohoří. Hojná byla sopečná činnost, Gondwana se téměř celá rozdělila na jednotlivé kontinenty. Podnebí bylo zřejmě teplejší než dnes, ale nebylo tak suché jako v triasu. Koncem jury se jednotný klimatický systém rozpadl na ne-ostře vyhraněná podnebná pásma.

KŘÍDA
Hranice jsou opět nejasné, jsou dány ústupem břežní linie, takže pro toto období jsou typické pevninské a lagunární vrstvní sedimenty. Horní hranice je však vyznačena ostře, terciérnní vrsty leží na křídových nesouhlasně (diskordantně). V křídě ještě existovalo moře Tethys a na počátku křídy byla středoevropská oblast ještě pevninou, pak celou tuto oblast postihla tzv. cenomanská transgrese, která byla co do měřítka největší. Zároveň probíhalo vrásnění, které vytvořilo základ Alpám. V americké tichomořské oblasti nastalo na konci křídy masivní laramijské vrásnění (dokončení And, Skalnaté hory). Silná sopečná činnost byla v oblasti Indie, ve východní Asii a v Americe. V Evropě nedosáhla takové intenzity.

DRUHOHORNÍ FAUNA
Druhohorní fauna je bezpochyby ve znamení obrovských plazů, DINOSAURŮ, v jejich stínu se však začaly objevovat i jiní živočichové (savci), kteří později ve třetihorách přebrali žezlo. Objevili se i první žáby (trias), první ptáci (jura) či hadi (jura).
Na této stránce se pokusím co nejvíce věnovat druhohorním plazům, neboť je to běžného čtenáře zřejmě nejatraktivnější téma. Mnozí vědci ",zavrhují", tzv. dinománii, ale osobně si myslím, že dinosauři mají rozhoně přední místo v moderní paleontologii. Vezměte si kolik vědců začínalo studiem dinosaurů.

Obrovského rozmachu dosáhly v druhohorách zejména obratlovci, vymřely méně pokrokové skupiny ryb, jejich místa zaujaly moderní ryby - mnohokostnaté (Holostei) a ryby celokostné (Teleostei). Ve sladkovodních močálech už nebyly krytolebci, ale první žáby - Triadobatrachus massinoti, tento druh je považován za vývojový článek mezi moderními žábami a labyrintodontními obojživelníky, je znám z Madagaskaru (střední trias), o něco později vznikly první ocasatí obojživelníci (mloci a čolci). V jurském období se začala jedna dinosauří větev oddělovat a dala vzniknout ptákům, typickým příkladem vývojového článku je známý druh Archaeopteryx lithographica z německého Bavorska - okolí města Ingolstadt, jeví jak známky plazů - celurosaurů, kam patří rod Compsognathus, tak známky ptáků. Byl to zřejmě ne-příliš aktivně létajíci plazopták i když existují doměnky, že byl aktivním letcem. Zajímavé je, že měl obratle na ocasu, drápy na předních končetinách či zuby v zobáku. Ze savcovitých plazů se během druhohor vyvinuly praví savci, kteří přežívaly ve stínu plazů, jejich doba nastala až po hromadném vyhynutí dinosaurů, pterosaurů, ichtyosaurů, amonitů či belemitů (poslední dvě skupiny byli mořští hlavonožci, kteří vyhynuly spolu s ostatními jmenovanými skupinami na konci křídy - 65 mil. let).

DINOSAUŘI
KDO TEDY BYLI DINOSAUŘI?
Podle všeobecných představ byli dinosauři obrovskými, těžkopádně a pomalu se pohybujícími obdobami dnešních plazů. Někteří z nich sice dosahovali rozměrů i hmotností dnešní menší velryby, ale existovali i dinosauři velikostí sotva přesahující běžného kohouta. Ti byli zároveň ostražití jako pštros a rychlí jako kůň. Také vzhled dinosaurů byl velice mnohotvárný. Někteří chodili po dvou, jiní po čtyřech, někteří měli drápy, jiní kopýtka, jedni plnou tlamu hrozivých zubů, druzí byli bezzubí a někteří se dokonce pyšnili jakoby kachními nebo papouščími zobáky. Dinosauři vytvořili společenství, jehož rozmanitost si nezadá s pestrostí úspěšné třídy savců. Ti však v době před 165 miliony let na svou životní příležitost teprve čekali. Dinosauři se svou stavbou těla odlišovali od všech ostatních plazů. Někteří paleontologové je dokonce řadí do samostatné skupiny - podtřídy.

JAK A KDY ŽILI:
Stejně jako dnešní zvířata, lišili se dinosauři způsobem života. Někteří žili společensky, ve smečkách nebo ve stádech, jiní byli samotáři. Jedni se živili rostlinami, druzí byli dravci nebo mrchožrouti. Rozdíly v jejich životním stylu podmiňovala potravní specializace, schopnost útoku nebo obrany a samozřejmě i odlišný způsob rozmnožování včetně péče o potomstvo. Dinosauři obývali Zemi po velmi dlouhou dobu. První dinosauři se objevili už v triasu před 248 miliony let a jejich vývoj byl ukončen na konci křídy tj. před 65 miliony let.

POTRAVA:
Většinu dinosaurů můžeme rozdělit na herbivorní (býložravce) a karnivorní (masožravce). Ti býložraví měli jídelníček uzpůsobený podle svého chrupu a výšky. Podle toho jak veliký byl dinosaurus, tak také podle toho mohl okusovat vyšší či nižší rostliny. Masožravci se živili především lovem býložravců či mršinami. Někteří menší dinosauři nepohrdli ješterkou nebo větším druhem hmyzu. Dosti často pojídali i vejce, měkkýše či termity. Našli bychom i specializované druhy na lov ryb nebo vajec. Dokonce se vyskytovali dinosauři všežraví.

ROZMNOŽOVÁNÍ:
Podobně jako dnešní ptáci, i mnozí dinosauři tokali a předváděli zásnubní rituály, stavěli si hnízda, kladli vejce a pečovali o mláďata. Samci ptakopyskatých (hadrosaurů )a rohatých dinosaurů (ceratopsidů) i některých teropodů měli na hlavách často podivné hřebeny a rohy, jimiž patrně v době páření hleděli upoutat pozornost samic. Je i dosti možné, že někteří používali výrůstků k vyluzování zvuků. Po páření snášely samice vejce s tvrdou skořápkou do bahnitých hnízd nebo do jam v písku, které přikrývaly rostlinstvem nebo pískem. Někteří dinosauři vytvářeli kolonie hnízd a určité druhy se vracely na totéž místo. Po i před vylíhnutím se některé matky staraly o svá mláďata i několik měsíců. Dinosauři rostli poměrně rychle, ale než dorostli, hodně jich padlo za potravu dravým dinosaurům.

ZÁKLADNÍ ZNAKY:
- Lebka dinosaurů má párové kosti radličné (vomera) dlouhé, probíhající od špičky čelistí až na úroveň předočnicových valů.
- Lebka je odlehčena otvory před očima tzv. okny
- Pletenec pánevní připojen ke třem křížovým obratlům (kromě nejstarobylejších typů)
- Hlavice ramenní kosti pletence lopatkového zapadá do kloubní jamky směřující dozadu, ramenní kost má dlouhý a nízký hřeben, k němuž se upínají prsní svaly.
- Čtvrtý prst přední končetiny nemá více než tři články
- Vzpřímenou chůzy zajištovaly stehenní kosti, krčky mely ostře zahnuté dovnitř a jejich kulovité hlavice zapadaly do otevřené kloubní jamky (acetabulum) na pánevním pletenci.
- Na holenní kosti se nacházel dlouhý drsný kostěný výrůstek - kmeniální hřeben.

DĚLENÍ DINOSAURŮ:
Plazopánví (Saurischia) se dělí na dvě velké podskupiny. První jsou draví, po dvou chodící nebo běhající teropodi (Theropoda), druhou býložraví veleještěři - sauropodi (Sauropodomorpha), většinou kráčející po čtyřech. Ornitopodi (Ornithischia), většinou býložraví, se dělí na tři podskupiny, na ptákům podobné ornitopody, dinosaury opancéřované (Thyreophora) a rohaté, k nimž se řadí i druhy s neobyčejně silnou lebkou (Marginocephalia).

Hlavní představitelé jednotlivých infrařádů

  • řád: Dinosauři (Dinosauria)
    • podřád: Plazopánví (Saurischia)
      • infrařád: Theropoda
        • Herrerasauridae
        • Ceratosauria
        • Tetanurae
      • infrařád: Sauropodomorpha
        • Sauropoda
        • Prosauropoda
    • podřád: Ptakopánví (Ornithischia)
      • infrařád: Thyerophora
        • Scelidosauridae
        • Stegosauria
        • Ankylosauria
      • infrařád: Marginocephalia
        • Pachycephalosauria
        • Ceratopsia
      • infrařád: Ornithopoda


DRUHOHORNÍ FLÓRA
Ve starších druhohorách byly hojné 2 rody přesliček: Equisetites a Neocalamites, byly to jak stromové, tak bylinné typy. Na rozdíl od druhohorních kalamitů druhotně netloustly a pokud ano, tak velmi málo. Z kapradin jsou hojné zástupci čeledí Matoniaceae a Dipteridaceae, dnes přežívají na malém území v indomalajské oblasti. V juře nastupují v masivní míře zástupci nahosemenných rostlin - cykasů, jurská květena byla poměrně jednotvárná. Dále byly hojně rozšířeny jinany (Ginkgo sp.). Ve svrchní křídě nastává z hlediska evoluce květeny zlom, oběvují se první krytosemenné rostliny, jedná se o velice progresívní skupinu rostlin, schopnou zatlačit ostatní druhy. Proslulá je česká cenomanská lokalita - Vyšehořovice u Českého Brodu. Známé jsou i fosílie cizopasných hub (Phacidum sp. a Cercospora sp.). Nahosemenné rostliny v křídě byly důležitou součástí flóry, patřily mezi ně: zástupci čeledi tisovcovitých (Taxodiaceae) - rod Sequoia a jemu podobný rod Sequoiadendron (sekvojovec). Už z doby před 90 mil. lety známe první borovice (Pinus longifolia) a jedle, které se od těch dnešních podstatně nelišily. Z krytosemených rostlin byly hojné zástupci rostlin aralkovitých -rod Araliphyllum.

Podle: Špinar Z. (1988): Kniha o pravěku - ALBATROS
Autor: Mejra
Datum: 2003-12-04 10:16:13
Prohlížení geologických map on-line
Geologické mapy ČR on-line

Provoz stránek sponzorují:










Top Geo Group
G-Consult
GeoWeb © 1999 - 2024 Pavel Bokr, kontakt info zavináč gweb tečka cz Navštivte: Lechat Interactive Webdesign