Historie hornictví Příbramského regionu

Použité zdroje:
Babánek R.: Slavnostní spis k dosažení 1000 m hloubky na dole Vojtěch v roce 1875 (česká verze z r. 1878)
Diviš J.: Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami
Paděra Z.: Historie Hornictví
Valta K.: Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku
Velfl J.: Příbram v průběhu staletí
Výroční publikace k 25. Výročí UD Příbram
útržky z dalších desítek publikací

Přehled údalostí:
700 - 400 let př. n. l. - první těžba stříbra v okolí Příbrami
400 - 100 let př. n. l. - rozvoj těžby železné rudy v okolí Příbrami
947 n. l. - zahájena těžba u Příbrami a Jílového, kníže Boleslav razí stříbrné mince
30. 6. 1216 - pražské biskupství (biskup Ondřej) kupuje od opata premonstrátského kláštera v Teplé, Hroznaty, statek Příbram za 300 hřiven stříbra, první zmínka o Příbrami
srpen 1249 - v Jihlavě potvrzena městská a horní práva králem Václavem I. a markrabím moravským Přemyslem Otakarem s platností pro všechny doly v království Českém.
září 1300 - vydal král Václav II. v Kutné Hoře nejstarší horní zákon, Ius regale montanorum, je to také nejstarší zákon pracovní, sociální a báňsko-správní a současně i bezpečnostní předpis pro hlubinné doly. Platil pro všechny doly v království Českém s menšími úpravami v podstatě až do roku 1854, kdy byl vydán nový Všeobecný horní zákon
21. 4. 1311 - Konrád z Příbramě se syny Jindřichem a Mikulášem darují huť pražskému biskupovi Janu IV., první písemná nepřímá zmínka o dolování na Příbramsku
1321 - založena hornická osada Nový Knín, Starý Knín známý již od 12. stol.
23. 6. 1321 - založen Dubenec u Příbramě, zde se rýžovalo zlato podobně jako na Bytízu
30. 4. 1330 - Mikuláš z Nových Dvorů daruje desátek z příbramských dolů Zbraslavskému klášteru
1330 - Nový Knín povýšen na město
1336 - doloženo dobývání zlata u Klínců, severovýchodně od Mníšku pod Brdy
1336 - 1345; pravděpodobně 1342 - kolem tohoto roku byla Mikuláši Bořitovi propůjčena nálezná jáma mezi Lazcem a Bohutínem, Bořita byl jmenován hormistrem
1337 - záznam o těžbě zlata u Kamýka nad Vltavou
1338 - zápis o zlatodolech u Podmok, jihozápadně od Sedlčan
1338 - doloženo dolování zlata u Smolotel a Líšnice
1339 - do Nového Knína dosazen královský urbunéř
1341 - bylo vydáno nejstarší povolení k rýžování zlata na Líšnickém potoku u Milína
1341 - král Jan Lucemburský daruje rýžoviště zlata na Líšnickém potoku u Radětic Ubislavovi z Nereztic
1341 - nejstarší zpráva o dolování u Krásné Hory
1342 - kolem tohoto roku došlo k jmenování hormistra na dolech u Lazce
1345 - doloženo rýžování zlata na Líšnickém potoce u Líšnice
1348 - Karel IV. věnuje Příbram pražské kapitule
1350 - král Karel IV. dává zákaz vývozu stříbra z Čech
1367 - zatopeny doly v Jílovém a Novém Kníně
1367 - obnoveno rýžování zlata u Radětic
1379 - u Železného Újezdu na Rožmitálsku zahájena těžba železných rud
1383 - u Hýskova v Brdech byla postavena huť v místech těžby železné rudy
2. 10. 1406 - pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Haznburka udělil privilegia Příbrami a Lazcům, Příbrami ještě městský znak, protože příbramské doly přispívaly na výstavbu Svatovítské katedrály
1410 - zahájeno dobývání zlata u Krásné Hory
1424 - husity zničeny doly v Novém Kníně
1450 - obnoveno dobývání na Novoknínsku
1461 - Jiří z Poděbrad udělil Novému Knínu výsadní list a nový horní řád
1. 10. 1461 - Krásná Hora obdržela od krále Jiřího z Poděbrad nový horní řád, tentýž jako Novému Knínu
1463 - doložena těžba železných rud na Dědově hoře u Hořovic
1479 - Nový Knín povýšen na královské horní město
13. 6. 1497 - král Vladislav II. udělil Příbrami horní svobody a povýšil ji na město
1513 - Příbram byla králem postoupena Peštíkům z Komárova
1524 - Horní bratrstvo v Příbrami obdrželo pečetidlo
5. 8. 1525 - Jindřich Peštík z Komárova udělil horní svobody a horní řád těžařům a Hornickým bratrstvům v Příbrami
5. 12. 1526 - nejvyšší mincmistr Jan Trčka z Vitence potvrdil výsady udělené příbramským těžařům a Hornickým bratrstvům Jindřichem Peštíkem z Komárova
1527 - 1553 - založena nejstarší příbramská horní kniha - "Bergbuch"- zlažen Hanušem Sudtnerem a horním písařem Matyášem Böhmem
1527 ? - zrušena huť u Bohutína (údaj z Bergbuchu)
1527 ? - doloženo dolování u Svaté Hory nad Příbramí (údaj z Bergbuchu)
1527 ? - zahájeno dolování u Květné na Příbramsku (údaj z Bergbuchu)
1530 - Ferdinand I. daroval stříbrné pečetidlo Hornickému bratrstvu na Březových Horách
1533 - hornické bouře v Příbrami
30. 4. 1534 - Ferdinand I. udělil příbramským těžařům a hornickým bratrstvům nová báňská privilegia
1538 ? - otevřeny stříbrorudné doly v Podlesí u Příbramě (údaj z Bergbuchu)
1540 ? - zahájena těžba železných rud v Milíně (údaj z Bergbuchu)
1543 - v Kytíně u Dobříše bylo dolováno zlato
1556 - postavena Bardenova huť u Březových Hor
1556 - již dobývány železné rudy u Obecnice na Příbramsku - důl Reichentrost am Hasel Pergkh - do té doby odvedl nepatrné množství 1 hřivna, 9 lotů a 1 kventlík stříbra
1557 - propukly v Příbrami hornické bouře - za 25 týdnů nebyly vyplaceny výplaty
1567 - nejvyšší mincmistr obdržel rozkaz aby prohlédl rtuťový důl za Berounem (asi Jedová hora - Dědova)
1569 - první záznam o železnorudných dolech u Vrančic na Příbramsku
1575 - další hornická bouře v Příbrami
1575 - Nový Knín obdržel horní řád a stal se královským horním městem
20. 11. 1579 - Rudolf II. povýšil Příbram na svobodné královské horní město, udělil ji privilegia i se správou nad příbramskými doly, s podmínkou, že výtěžky budou věnovány na rozvoj hornického podnikání, doly obdržely nový horní řád
1579 - obnovena těžba v dole Matky Boží a dalších dolech v Příbrami
1579 - Březové Hory se staly svobodnou osadou
1592 - Lazar Ercker zjistil antimonové rudy u Krásné Hory
1610 - ve všech stříbrorudných dolech na Příbramsku se přestalo pracovat vyjma Bohatého dolu v Obecnici
1611 - pasovské vojsko vydrancovalo a vypálilo Příbram
1620 - zastaveno dolování zlata v Novém Kníně
1642 - zahájeno dobývání železných rud v oblasti Žežických skal u Příbramě
1675 - 1690 - započato s hloubením malé šachtice na Sv.Hoře na výchoze železné žíly
1689 asi - v Příbrami zřízen královský horní úřad pro horní města Příbram, Nový Knín a Jílové - jménován Bittner
7. 7. 1691 - hlášen nález železných rud na Svaté Hoře u Příbramě
1702 - 1703 - zahájena stavba vysoké železářské pece u Příbrami, kolem které vznikla obec Vysoká Pec, pod vedením příbramského magistrátu
1704 - postavena městská huť v Příbrami
1705 - obnoveno dolování u Krásné Hory, Nového Knína a Milešova
1707 - jmenování Františka Lanera inspektorem veškerých hor a horních měst v Čechách dekretem Josefa I.
1708 - ražení štoly Karla Boromejského
1727 - obnoveno dolování v Příbrami a k této příležitosti vyraženy pamětní medaile
1. 1. 1735 - v příbramských dolech zavedeny povinné pracovní soboty
1737 - na dole Anna v Příbrami vyměněny dřevěně důlní pumpy za litinové
1745 - Nový Knín přestal být svobodným královským horním městem
1750 - v příbramské rudné úpravně zavedeny pevné i nárazové uherské splavy
1768 - zahájena výstavba Vysokopeckého báňského rybníka na Příbramsku
18.4. 1772 - Jan Antonín Alis jmenován hormistrem a huťmistrem
1773 - těženo uhlí u Hořovic
1777 - zahájeno dobývání rtuti na Dědově hoře v Brdech
11. 10. 1779 - zaražena jáma sv. Vojtěcha na Březových Horách z podnětu generálního hormistra Jana Antonína Alise, čímž bylo zahájeno nejskvělejší období příbramského dolování
1780 - stavba Vokáčovského rybníka na Příbramsku (dnes Drozďák)
1781 - zrušeno nevolnictví
25. 11. 1782 - nastal průval vod do hloubení Vojtěšské jámy na Březových Horách, zahynulo 8 havířů
16. 1. 1784 - zrušeny tělesné tresty v hornictví, byly nahrazeny bezplatnou prací
1786 - započato s vyzmáháním Dušnické štoly - základ dědičné štoly Josefa II.
10. 4. 1786 - zahájena stavba nové moderní huti na stříbro a olovo ve Lhotě u Příbramě
1789 - zaražena Anenská jáma na Březových Horách
1789 - byla hloubena jáma Jarošovka (Stráchenský důl) u Příbrami
1799 - jáma Jarošovka byla znovu odvodněna a v roce 1814 počato s jejím dalším hloubením
1799 - na jámě Anna Na Březových Horách byl postaven první vratný vrátek na Příbramsku
1799 - J.A.Alis odchází na odpočinek (* 1.1.1732 - +19.9.1801)
1810 - upravována jáma Kovářská na Vojtěšské žíle (dřívější název U Veselého rytířstva) vlevo od kostela sv.Vojtěcha na nám J.A.Alise
1813 - zaražen důl Císaře Františka I. na Březových Horách, později Císaře Františka Josefa I. (1879 - z této doby pochází dnešní vzhled šachetní budovy) a po vzniku Československa Ševčinský
1814 - znovu hloubena jáma Jarošovka u Příbrami
1818 - zahájena stavba báňského Lázského rybníka (do roku 1825 jmenován jako rybník arcivévody Františka Karla)
1820 - hloubena jáma Ferdinand u Podlesí na Příbramsku
1822 - zahájeno hloubení jámy Marie na Březových Horách
1824 - u Mníšku pod Brdy propůjčeny dolové míry
1827 - založen důl Arcivévody Štěpána (Bohutín I., lidově Štěpánka) v Bohutíně
1828 - zaražena jáma Wolfgang pro stříbrorudný důl Drkolnov u Příbramě
1832 - zaražen důl Prokop na Březových Horách
1833 - otevřen důl na antimonit u Rožmitálu pod Třemšínem
1836 - založen důl August na Drkolnově u Příbramě
1836 - 1837 - na jámě Marie vyměněno konopné lano za drátěné a bylo to první kónické lano na světě - vyrobeno v Klaussthalu
1837 - na dole Marie v Příbrami postaven poslední vratný vrátek v Čechách
22. 7. 1841 - Březové Hory povýšeny na horní městečko
1841 - zaražena jáma František u Příbrami
1843 - zaražena nová jáma Boží Požehnání (Řimbaba) v Bohutíně
1843 - zaražena jáma Františka v Bohutíně
27. 4. 1844 - vydán dvorský dekret o zřízení hornické nemocnice s patnácti lůžky na Březových Horách
1844 - postaven žentourový těžní stroj na jámě August (Drkolnov) u Příbramě
1840 - postaven první parní těžní stroj na rudném dole - důl Marie na Březových Horách (zatím jen pro vyvážení rudy - i pro mužstvo od r. 1846)
22. 7. 1841 - Březové Hory povýšeny na horní městečko
1841 - v důsledku velkého rozmachu dolování rozdělen tehdejší báňský závod na tři skupiny - I. doly na Drkolnově a v Bohutíně, II. doly Vojtěšský a Mariánský, III. doly Anenský a Prokopský, každá se svým báňským správcem
1843 - zaražena nová jáma Boží Požehnání (Řimbaba) v Bohutíně
1843 - zaražena jáma Františka v Bohutíně
27. 4. 1844 - vydán dvorský dekret o zřízení hornické nemocnice s patnácti lůžky na Březových Horách
1844 - postaven žentourový těžní stroj na jámě August (Drkolnov) u Příbramě
1848 - založen Hornický čtenářský spolek v Příbrami
23. 1. 1849 -vydán výnos ministerstva zemědělství a hornictví o založení montánních učilišť v Leobenu a v Příbrami
12. 11. 1849 - zahájeny přednášky na Montánním učilišti v Příbrami
1849 - v dole Marie na Březových Horách byl postaven první stoupací stroj s parním pohonem v Rakousku-Uhersku (původně navržen pro důl Prokop) - další v r. 1868 na dole Anna - 1911 rozebrán
1850 - byla zřízena báňská hejtmanství v Jáchymově, Stříbře, Příbrami, Kutné Hoře a Brně a bylo zřízeno 6 horních komisařství
1850 - postaven parní těžní stroj na dole František v Bohutíně (jako druhý v revíru)
10.7. 1851 - definitivní povolení otevření Horní školy (prozatímně již roku 1849)
1. 11. 1851 - v Příbrami otevřena Horní škola pro výchovu důlních dozorců
1851 - byl nasazen Rittingerův prací buben a sazečky pro střední zrno na příbramské úpravně
1851 - zahájena stavba Rybníka arcivévodkyně Sofie pro báňské účely (dnes Pilský) - dokončen 1853, 1854 - protržena hráz
1852 - ukončeno dobývání železných rud u Hatí u Příbramě
23. 5. 1854 - vydán Všeobecný horní zákon
1856 - založena Státní továrna na drátěná lana na Březových Horách
1857 - zaražena jáma Lill u Příbrami
1857 - založena Zdabořská jáma u Příbramě
1858 - na dole Prokop na Březových Horách postaven parní těžní stroj a zavedena těžba důlními klecemi
8. 7. 1859 bylo dokončeno ražení Dědičné štoly Josefa II. v Příbrami (tzv. císařská štola "kaiserschtolen")
1859 - v Příbrami P. Rittinger uspořádal první strojnický kurz pro strojníky těžních strojů a strojníky v úpravnách
1860 - v březohorských dolech částečně vystřídán vodní pohon strojů pohonem parním
1860 - na dole Štěpán v Bohutíně postaven vodosloupcový čerpací stroj
1862 - postaveno vodosloupcové čerpadlo na dole Vojtěch na Březových Horách
1862 - zaražena Schwarzenberkova šachta u Příbramě
1863 - na dole Lill u Příbrami postaven dvoutahadlový vodotěžní stroj
6. 9. 1863 - příbramské Horní učiliště změněno na Báňskou akademii
1863 - na dole Lill u Příbrami postaven dvoutahadlový vodotěžní stroj
1867 - založena jáma Květná u Příbrami
1870 - na Březových Horách zaveden dynamit
3. 5. 1871 - zaražena Svatohorská jáma u Příbrami
1871 - na dole Řimbaba v Bohutíně postaveno vodosloupcové čerpadlo
1873 - v příbramské úpravně vyzkoušeny magnetické separátory
1873 - na dole Lill se zkušebně používají vrtací stroje
1874 - na některých místech příbramských dolů se používá elektrické odpalování
8. 5. 1875 - poprvé na světě na dole Vojtěch na Březových Horách bylo dosaženo hloubky 1000 m na 30. patře
1876 - zrušen poslední důlní žentour na Příbramsku na dole Řimbaba v Bohutíně
1878 - založen Vysokopecký důl v Bohutíně, později nazvaný Rudolf, po 1. sv. válce Bohutín II., posléze Generál Štefánik a ještě později 25. únor
1879 - zavedeno v celém závodě telegraf. Spojení 11 Morseovy přístroji
1884 - na Březových Horách byl založen Hornický spolek
1885 - zastavena jáma Květná u Příbrami
1885 - na úpravně v Příbrami stavěny Karlíkovy separátory
1886 - vzniká Příbramské muzeum
31. 5. 1892 - na 29. patře dolu Marie na Březových Horách vypukl požár, stal se největší důlní katastrofou na světě a dodnes největší ve střední Evropě, zahynulo 319 horníků
1892 - zastaveny doly Jarošovka, Ferdinand a Svatohorský v Příbrami
10. 9. 1895 - byl zahájen přípravný kurz pro dvouleté studium na hornické a hutnické škole v Příbrami, byl to poslední přípravný kurz, povinnost jeho absolvování byla téhož roku zrušena
1895 - byl zrušen vodosloupcový těžní stroj na dole Vojtěch na Březových Horách
1896 - zastaven důl Drkolnov u Příbrami
19. 1. 1897 - František Josef I. povýšil Březové Hory na královské horní město a udělil jim městský znak
1897 - stát vykoupil příbramské stříbrorudné doly
1898 - vznik spolku Prokop při Báňské akademii v Příbrami (již od roku 1893 v Leobenu)
8. 8. 1900 - vyhořela jáma Lill v Příbrami (škoda 12 684 K)
1900 - vydána první lékařská zpráva MUDr. Kříže z Příbrami o hornické pneumokonioze
17. 5. 1901 - vypukla stávka horníků Českých zemí, jejímž výsledkem bylo uzákonění devítihodinové pracovní doby v podzemí a zavedení známkové kontroly osob na směně
1902 - založení spolku Carbonie při Báňské akademii
1902 - uzavřen důl Lill
31. 7. 1904 - Báňská akademie získává statut Vysoké školy báňské
1910 - na jámě Marii instalován důlní telefon pro nejhlubší patra, o rok později na Anně a Vojtěchu
1912 - zastavena těžba na dole Štěpánka v Bohutíně
1912 - zavedena úkolová mzda a dodáváno havířům bezplatně svítivo
1916 - zrušen stoupací stroj na dole Marie na Březových Horách - ukončení těžby na tomto dole
1916 - postaveny lampárny a zavedeny acetylenové lampy (karbidky)
28. 10. - vyhlášena Československá republika
1919 - zřízen Státní geologický ústav
1919 - nový pokus o dolování zlata v Novém Kníně
1919 - vydán zákon o osmihodinové pracovní době i v hornictví
1925 - pokusy s flotací na vojtěšské úpravně na Březových Horách
1929 - bylo obnoveno dolování pod Skalkou u Mníšku pod Brdy
8. 9. 1945 - vydán vládní výpis o přestěhování Vysoké školy báňské z Příbrami do Ostravy - 1. 11. se již v Ostravě přednáší
7. 3. 1946 - Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami přeorganizovány na Příbramské rudné doly, národní podnik Příbram
7. 3. 1946 - vznikl národní podnik Jáchymovské doly
1946 - zahájen průzkum na radioaktivní suroviny v Jáchymově, Horním Slavkově a Příbrami
1947 - zahájen intenzivní vrtný průzkum v okolí Jáchymova a Příbrami
1947 - zahájena výstavba nové části města mezi Příbrami a Březovými Horami - vznik sídliště
14. 8. 1947 - Příbramské rudné doly přejmenovány na Rudné a tuhové doly , n. p. Příbram
1948 - první uranové těžní jámy na Vojně u Příbramě (Vojna 1 a Vojna 2)
1948 - vznikl Tábor nucených prací Příbram poblíž šachet Vojna 1, 2 a 3
9. 9. 1949 - vyhlášen první Den horníků u příležitosti 700. výročí jihlavského horního práva
1. 6. 1949 - založen Jáchymovské doly Jáchymov n. p. - Báňský inspektorát VII, Příbram
1949 - rozdělení Rudných a tuhových dolů, n. p. Příbram, v Příbrami zůstává podnik Středočeské rudné doly, n. p. Příbram
1950 - otevření uranových šachet č. 4 u Lešetic, č. 5 a č. 6 V Brodě, č. 7 v Třebsku a č. 8
15. 2. 1951 - ustaveny národní podniky: Československé uhelné doly, Československé rudné doly a Československé naftové závody
1951 - Tábor nucených prací na Vojně se stává vězeňským zařízením
1951 - zaraženy šachty č. 9 (Jeruzalém), 10, 11 (obě Bytíz), 12
1951 - Horní škola má statut Vyšší průmyslové školy horní
1.1. 1953 - sloučení do té doby samostatných měst Příbrami a Březových Hor
1953 - poblíž jámy č. 11 vzniká nový vězeňský tábor
1954 - zaražená jáma UD č. 3A (Kamenná)
1955 - další uranové šachty č. 11A (Bytíz) a č. 15 (Konětopy)
1. 4. 1956 - založeny Jáchymovské doly Příbram n. p. v Příbrami
1956 - zaražení jam UD č. 17, 18 a č. 21
1957 - nový Horní zákon č. 41 Sb.
1957 - hloubena jáma č. 3C, 16, a 20 uranových dolů v Příbrami
1. 4. 1958 - sloučení podniků v Čechách do podniku Rudné doly, n. p. Příbram
1958 - další dvojice nových uranových dolů č. 22 a č. 23
1958 - Horní škola přejmenována na Průmyslovou školu hornickou a geologickou
1959 - zaražení šachet č. 23 a č. 24 UD Příbram
1960 - organizace Jáchymovské doly Bytíz n. p. v Dubenci, Jáchymovské doly 9. květen n. p. v Konětopech, Jáchymovské doly - Závod pomocných provozů v Příbrami
1961 - nová jáma uranových dolů s číslem 25
1961 - průmyslová škola přejmenována na Střední průmyslovou školu hornickou a geologickou
1962 - první uskutečnění mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice (původní název Dny nové techniky)
1964 - asi v tomto roce název průmyslovky zkrácen na Střední průmyslová škola v Příbrami
1965 - zaražení šachet č. 13 a č. 19 UD
1965 - organizace Jáchymovské doly Příbram n. p. v Konětopech
1966 - zanikl název Jáchymovské doly Příbram a byl zaveden název Uranové doly Příbram
1967 - začala se hloubit uraňácká jáma 17S
1. 7. 1967 - zřízena organizace Československý uranový průmysl, generální ředitelství, Příbram
1969 - ČSUP oborový podnik, Uranové doly Příbram o. z.
21.7. 1971 - jáma 17S nejhlubším dolem ČSSR a Evropy - 1682,8 m (později překonána # 16)
1972 - hloubena jáma č. 19S
1975 - dosaženo největší hloubky v Evropě 1838,4 m na šachtě č. 16 Uranových dolů Příbram
1976 - ČSUP koncern, Uranové doly Příbram k. p.
1978 - otevření Hornického muzea v Přírodě v areálu Ševčinského dolu
30.6. 1978 - ukončena těžba stříbrných rud na březohorských dolech
1979 - ukončena těžba rud v Bohutíně
1987 - zahájen útlumový program v těžbě uranových rud jako důsledek mírového jednání velmocí
1988 - ČSUP státní podnik, Uranové doly Příbram o. z.
1988 - vydán nový Horní zákon č. 44/1988 Sb.
1991 - ukončení těžební činnosti na uranových dolech v Příbrami
1991 - ČSUP s. p., o. z. Správa uranových ložisek Příbram
1992 - DIAMO s. p., o. z. Správa uranových ložisek Příbram
15. 7. 1998 - ukončena poslední báňská činnost na Příbramsku dokončením Kavernového zásobníku plynu Háje
1999 - sloučení Rudných dolů Příbram s. p. a Rudných dolů Jeseník s.p. v Rudné doly Příbram s. p.
2001 - sloučeny Rudné doly Příbram s. p. a DIAMO s. p., Rudné doly zanikají a přecházejí pod odštěpný závod SUL Příbram

Zdroj: Permonův web

Autor: Martin Knížek
Datum: 2004-03-08 23:04:45