GeoWeb

geologický informační server
Skok na navigaci
GeoWeb > Dotazy z geologie > Dotaz č. 326 geologie Ústecka

Dotaz: geologie Ústecka

Prosím o pomoc se seminární prací, geologické a petrografické poměry, geomorfologické a orografické, klimatické a mikroklimatické, hydrologické, hydrologické a fytocenologické poměry? Na Ústecku, spěchá, alespoń z které literatury mám čerpat.

V rámci vašeho dotazu se vyjádřím pouze k geologickým a petrografickým poměrům (další součásti vaší práce se nevztahují k geologii, ale většinou ke geografii, kterou se nezabývám - ohledně dalších témat se obraťte spíše na geografy popř. botaniky (fytocenóza)).

Geologický vývoj Ústecka:
Začněme na rozhraní starších a mladších prvohor, kdy probíhalo variské vrásnění, při kterém došlo ke kolizi (srážce) dvou tehdejších kontinetů a menších kontinentálních mikrobloků. Při tomto vrásnění vznikl Český masív v němž se Ústecko nachází. Český masív vznikl srážkou a spojením několika malých kontinentálních bloků a při této kolizi došlo k deformacím a projevům metamorfózy (přeměny hornin). Ústecko leží v tzv. sasko-durynské oblasti a jižně se tato oblast stýká s oblastí středočeskou (linie styku je překryta mladšími sedimenty (=usazené horniny, usazeniny). Prostě Ústeckou je součástí Českého masivu, který vznikl na pomezí starších a mladších prvohor (paleozoika) kolizí několika malých kontinentálních bloků, které se skládali z různých druhů různě starých hornin. Tak vlastně vznikl základ (fundament) Českého masivu.

Na některých místech (včetně Ústecka) však nenajdeme na povrchu horniny tvořící fundament Českého masivu, ale mladší horniny, které vznikly až po jeho zformování. Na Ústecku se jedná o usazeniny mladších prvohor, druhohor a třetihor a vulkanity třetihorního stáří - tyto jednotky kryjí fundament Českého masivu - proberme si je detailněji:

Při srážce zmíněných kontinentů (při probíhajícím vrásnění) zde vzniklo pohoří (na způsob pásemných pohoří jakou jsou např. Aply, Himálaj atd.). Toto pohoří se krátce po jeho vzniku začalo účinky eroze snižovat. Také došlo ke vzniku mezihorských pánví (jezer), ve kterých se ukládali sedimenty (usazené horniny) jako např. pískovce, prachovce, jílovce a sloje černého uhlí. Tyto sedimenty se dochovali i na Ústecku a jsou karbonského a permského stáří (označované jako permokarbon). Byla to vlastně jakási soustava více pánví, která byla v některých obdobích průtočná (jezera tvořila jedno veliké jezero a jindy byly jednotlivé pánve od sebe odděleny souší. Na Ústecko zasahuje českokamenická pánev, mšensko-roudnická pánev a možná i mnichovohradišťská pánev (záleží co budeme brát jako Ústecko).

Další usazeniny, které na Ústecku kryjí fundament Českého masivu a také permokarbonské usazeniny popsané v předchozím odstavci jsou sedimenty svrchní křídy v tzv. české křídové pánvi. V té době byla část Českého masivu zalita mořem (došlo totiž ke zvýšení hladiny světového oceánu až o první stovky metrů). Jedná se o sedimenty jako slepence, pískovce, prachovce, jílovce, opuky atd.

http://www.gweb.cz/clanky.asp?cmd=show&id=1


A jako poslední kryjí fundament Českého masivu )spolu s permokarbonem a křídou) třetihorní horniny a to jak usazené - sedimenty tak vulkanické. Ve třetihorách došlo v severních Čechách k poklesu části území a její zalití vodou - tzv. podkrušnohorské pánve (chebská, sokolovská a mostecká). Právě sedimenty mostecké pánve zasahují na Ústecko a jedná se zase o podobné horniny: pískovce, prachovce, jílovce, sloje hnědého uhlí atd. Kromě sedimentace (usazovani hornin) dochazelo ve třetihorách i k projevům vulkanické činnosti - v severních Čechách došlo k oživení několika porucho v zemské kůře podél nichž vystupovalo magma k povrchu a to vedlo k projevům magmatické činnosti. Vulkanity tvoří České středohoří, ve kterém jsou zastoupeny zejména čedičové horniny.

http://www.gweb.cz/clanky.asp?cmd=show&id=61

Tyto horniny ještě místy kryjí kvartérní (čtvrtohorní) usazeniny - zekména v údolí řek atd.

Pokusil jsem se vám nastínit geologický vývoj abyste v něm poznal několik etap vývoje. Doporučuji vám tyto etapy ve vaší práci charakterizovat samostatně - rozdělte to třeba na:
- variský fundament Českého masivu
(to jsou ty horniny, ktere prodělali variske vrasneni a tvori zaklad Českého masivu)

- permokarbonske sedimenty

- sedimenty svrchni kridy

- tretihory
- - sedimenty
- - vulkanity

Kazdy bod bych doporucoval charakterizovat samostnatne a to jak jeho geologické poměry tak zejména poměry petrografické. Samozřejmě někde na začátku je vhodné uvést globální geologické poměry této oblasti (posat "co na čem sedí" jak sem popisoval v tom vývoji) a pak se případně věnovat poměrům v rámci té každé části - podle toho jaké informace k tomu seženete.

ZDROJE:
Já samozřejmě neznám literaturu zaměřenou konkrétně na vaši oblast, tak vás odkáži na to co znám (někdo kdo se přímo zabývá Ústeckem by vám poradil lépe). Jako velice vhodný zdroj pozažuji publikaci GEOLOGICKÁ MINULOST ČR viz. http://www.gweb.cz/clanky.asp?cmd=show&id=10 , kde najdete celkem podrobné informace (geologické poměry i petrografii) o jednotlivých jednotkách jak jsem je popisoval a také tam najdete případné odkazy na další zdroje (ale myslím, že pro většinu informací tato publikace bohatě postačí). V této publiaci, ve které jsou hlavní kapitoly řazeny podle období od nejstarších po nejmladší, se doporučuji podívat v období prekambria na část věnovavou sasko-durynské oblasti. Na část věnovanou sasko-durynské oblasti a možná (možná proto, že záleží jak berete Ústecko) také západosudetské oblasti se určitě podívejte v kapitole Variské horotvorné procesy. Tím byste měl získat trochu informací o fundamentu Českého masivu. Dále se podívejte na kapitoly věnované karbonu a permu (získáte informace o permokarbonu), křídě (získáte informace o sedimentech české křídové pánve), a třetihorách (získáte informace o sedimentech mostecké pánve a vulkanitech Českého středohoří). Při studování karbonu, permu, křídy a třetihor čtěte jen ty části, které se vztahují k jednotkám zastoupeným na Ústecku - v křídě to je např. česká křídová pánev (co je v jiných pávních např. v jihočeských řešit nemusíte). Možná si také přečtěte na začátku nějaký úvod o Českém masívu abyste měl podrobnější informace jak to s ním je. Tuto knnížku doporučuji někde sehant nebo alespooň půjčit, protože je dost dobrá a myslím, že by vám hodně pomohla.

Žádná další podobná literatura mě nenapadá. Pak už jen literatura zaměřená vždy jen na určitou jednotku, ale k té bych sahal až kdybych informaci nenašel v té co jsem popsal (tam najdete i odkazy na takové podrobnější práce). Jinak by bylo dobré se podívat na geologickou mapu zejména proto abyste měl představu, kde "vykukuje" ten fundament Českého masívu (tzn. není ničím překryt - např v Krušných horách), kde vystupují na povrch ty permokarbonské sedimenty (které jsou teda většinou na ústecku kryty křídovými sedimenty české křídové pánve a většinou jsou známy z vrtů), kde se vyskytují sedimenty mostecké pánve a kde máme vulkanity - myslím že vám to pomůže pochopit to co sem se vám pokoušel teoreticky popsat. Na to vám postačí nějaká přehledná geologická mapa celé ČR. Pokud byste chtěl detailní geologické mapy Ústecka pak se podívejte na www stránky České geologické služby, kde jsou on-line k dispozici digitální mapy 1:50 000 (jsou volně dostupné na adrese http://nts4.cgu.cz/website/GEOinfo/ )

Už nevím co k tomu ještě napsat. Kdyby něco nebylo jasné tak se ještě zeptejte.
Prohlížení geologických map on-line
Geologické mapy ČR on-line

Provoz stránek sponzorují:










Top Geo Group
G-Consult
GeoWeb © 1999 - 2017 Pavel Bokr, kontakt info zavináč gweb tečka cz Navštivte: Lechat Interactive Webdesign